Naše služby

VÝPLŇOVÉ MATERIÁLY

Výběr vhodného materiálu pro výplň v zubu záleží na mnoha faktorech. Výplň by měla být nejen estetická, ale zároveň i bezpečná, trvanlivá a funkční. Proto je při výběru nejvhodnějšího materiálu pro daný zub nezbytné zhodnotit stupeň kazivosti u pacienta, umístění výplně, rozsah vyplňovaného defektu, mechanickou zátěž zubu i požadavky pacienta. Po zhodnocení uvedených kritérií Vám vybereme nejvhodnější ze tří typů existujících výplní: výplní z amalgámu, kompozitu, nebo skloionomerního cementu.

Je nutné si uvědomit, že výplň je jen materiál (i když zhotovena špičkovým způsobem, který moderní medicína umožňuje), který nenahradí zcela plnohodnotně vlastní zubní tkáň navždy. Všechny výplňové materiály se časem opotřebí, a proto je nutné v rámci pravidelných prohlídek kontrolovat jejich stav (funkčnost, vzhled).

1. AMALGÁMOVÁ VÝPLŇ

Výhodou je mechanická odolnost, nižší cena a relativně snadnější zhotovení. Je ideálním řešením u pacientů se špatnou hygienou a vysokou kazivostí.

Nevýhodou je, že je neestetický, obsahuje rtuť, drží v dutině pouze mechanicky (makroretencí) a pro zaklínění je proto nutné radikálněji vyvrtat zářezy do zdravé tkáně. Není vhodný na velké dostavby a to zejména u nevitálních (mrtvých) zubů, protože zub ošetřený touto výplní je vystaven riziku fraktury (prasknutí, rozlomení), či odlomení oslabené části zubu. Zub se po zhotovení amalgámu nesmí minimálně 2 hodiny mechanicky zatížit.

a) sypaný amalgám (hrazen z veřejného zdravotního pojištění)
Největším rizikem pro zdraví pacienta, zdravotnického personálu a životní prostředí je amalgámová výplň zubu z nedózovaného sypaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Nepřesně odměřovaným množstvím toxické rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál.
Nadbytek rtuti vede ke snížení mechanické a chemické odolnosti a vysoké konečné expanzi. Nedostatek rtuti vede ke snížení odolnosti v tlaku a proti korozi.
Pokud je v sousedství jiný kov může docházet ke vzniku elektrogalvanického proudu (elektrické výboje např. do jazyku) a následné korozi.
Úhrada od zdravotní pojišťovny pokrývá asi sedm minut práce zubního lékaře a průměrných nákladů ordinace, což v kombinaci se zastaralým, nekvalitním materiálem vede k nedostatečně kvalitnímu provedení výplně a vysoké pravděpodobnosti vzniku dalších kazů.
Většina států Evropy již amalgámové výplně omezují, některé dokonce zakazují (v Norsku, Švédsku a Dánsku).
V naší ordinaci poskytujeme kvalitní stomatologickou péči. Pokud tedy chceme zhotovit kvalitní plombu, která Vám vydrží i několik desítek let, tak k tomu potřebujeme dostatek času, spolehlivé přístroje a zejména kvalitní materiály.
Z těchto důvodů doporučujeme našim pacientům, kteří se rozhodnou pro méně estetickou amalgámovou (tmavou) výplň, použití kvalitního kapslovaného amalgámu a všem ostatním použití fotokompozitní (bílé) výplně.

b) kapslovaný amalgám (plně hrazen pacientem)
Amalgám, který minimalizuje manipulaci s toxickou rtutí. V kapsli je výrobcem přesně stanovený optimální poměr prášku kovu a rtuti pro vznik kvalitní, mechanicky odolné a trvanlivé slitiny.

2. FOTOKOMPOZITNÍ (BÍLÁ) VÝPLŇ (plně hrazena pacientem)

Výhody - materiál estetický, mechanicky odolný i v zadním úseku chrupu, má chemickou, ev. mikromechanickou vazbu k tvrdým zubním tkáním, jejíž velkou výhodou je šetrnější vrtání pouze v rozsahu kazu, výplň proto může být menší. Zhotovuje se pomocí speciální dentální pryskyřice vytvrzované osvícením polymerizační lampou. Zub s výplní je navíc možné okamžitě po ošetření zatěžovat (pacient může jíst ihned po odchodu z ordinace).

Nevýhody - v porovnání s amalgámem má menší mechanickou odolnost, je časově i technicky náročnější na zhotovení a vyžaduje dokonalou ústní hygienu.

3. SKLOIONOMERNÍ VÝPLŇ (plně hrazena pacientem)

stejně jako fotokompozitní pryskyřice patří mezi adhezivní materiály, u kterých na rozdíl od amalgámové plomby, není potřeba preparovat (vrtat) mechanickou retenci do zdravé zubní tkáně.

Výhodou skloionomerních materiálů je jejich chemická vazba ke sklovině i k dentinu, takže je můžeme na rozdíl od fotokompozitu aplikovat i do míst, kde sklovina úplně chybí. Dále mají fyzikální i chemické vlastnosti velmi podobné tvrdým zubním tkáním, takže na působení termických podnětů (teplo, chlad) reagují podobně jako vlastní zub. Nejsou tudíž tolik náchylné ke vzniku spár či prasklin při časté změně teploty v dutině ustní. Unikátní vlastností skloionomerů je schopnost uvolňovat do okolí fluoridové ionty, a působit tak proti vzniku nového zubního kazu. Základním stavebním kamenem skloionomerních cementů je totiž fluorohlinitokřemičité sklo. Tato základní hmota je schopna fluor nejen do okolí uvolnit, ale dokonce jej i znovu vázat, je-li v okolí přítomen. Tyto materiály jsou tedy schopny se "dobíjet" např. při používání fluoridovaných zubních past a jiných fluoridových preparátů. Díky této vlastnosti jsou skloionomery ideální v dětské stomatologii.
Po vyčištění zubů naopak koncentrace fluoru ve slině stoupá a flouor se znovu dostává do cementu. Tyto vlastnosti jsou téměř ideální pro použití této výplně v dětské stomatologii.
Nevýhodou těchto materiálů je jejich nízká mechanická odolnost. Z toho důvodu jsou indikovány do míst, která nejsou mechanicky příliš namáhaná (především krčkové kazy).
Nevýhodou oproti fotokompozitům je malá barevná škála a nižší leštitelnost a větší opacita (neprůsvitnost), ale i tak je výsledek poměrně estetický.